* * * Budoucnost práce
(10:00–12:00)

10:00
společné čtení a diskuze nad vybranými eseji Marka Fishera, vede Ondřej Trhoň (texty jsou na vyžádání s předstihem na ondrej.buddeus@avu.cz)

Ondřej Trhoň se pohybuje mezi publicistikou a uměním, je doktorand KTDU AVU, pracuje v herním průmyslu (Charles Games) a vydává nezávislý interdisciplinární časopis Dýpt. Publikoval v časopisech Fotograf či A2, pravidelně píše pro Cinepur nebo ČT Art. Je autorem podcastu Otevřené hlavy na stanici Radio Wave ČRo, pro který připravuje rozhovory s předními zahraničními intelektuály a intelektuálkami.

Strach a zoufalství v neoliberální *ánii.

Sympozium P.R.Á.C.E. otevírá společná dílna kritického čtení esejí významného levicového myslitele Marka Fishera „Privatizace stresu“ a „Strach a zoufalství v neoliberální Británii“. Oba texty vyšly ve sborníku k-punk (2022) v překladu Ondřeje Trhoně, který dílnu povede. Společně s Fisherem budeme kriticky i poeticky zkoumat, jak neoliberalismus přetváří naši subjektivitu tváři v tvář společenským silám a kapitalistické prekarizované byrokracii. Mark Fischer ve svých esejích ostře vykresluje existenciální podmínky v režimu kapitalistického realismu a sleduje dopady distopické pracovní politiky na duševní zdraví a všednodennost. Texty jsou s předstihem k vyžádání na adrese ondrej.buddeus@avu.cz a budou k dispozici vytištěné i na místě.

11:30
Kateřina Smejkalová: Česko v pasti levné práce

Kateřina Smejkalová (1986) vystudovala germanistiku a politologii na Ruhr-Universität v německé Bochumi. Pracuje jako vědecká pracovnice v českém zastoupení think-tanku Friedrich-Ebert-Stiftung a působí také jako publicistka a komentátorka, například pro ČRo nebo Salon Práva. Zabývá se mimo jiné tématem práce, společenskými dopady technologií a komentuje aktuální dění v Německu. Je členkou platformy pro Minimální důstojnou mzdu.

Česká republika se v důsledku transformačních strategií po roce 1989 nachází v systémové pasti příliš nízkých mezd. Z propočtů platformy pro Minimální důstojnou mzdu vyplývá, že příjmy z práce nestačí až zhruba polovině lidí u nás na zajištění skromného, ale materiálně důstojného života. Jaké to má individuální, ale i celospolečenské důsledky? Jak vypadá zdejší debata na toto téma? A co se s tím dá dělat?

* * * Třída a umělecké scéna
(13:00–14:00)

13:00
Jiří Skála: Umělecká práce: mezi seberealizací a obživou

Jirka Skála (*1976 v Sušici) je výtvarným umělcem, spisovatelem, vysokoškolským učitelem a členem odborů dlouhodobě žijícím a pracujícím v Praze. Ve své umělecké praxi se zaměřuje především na médium fotografie a performance. Vedle čehož se dlouhodobě věnuje své esejistické a povídkové tvorbě. Většina jeho úsilí směřuje k tématům, jako proměna práce a volného času v podmínkách východní Evropy; jak se tyto lidské aktivity navzájem prolínají a stávají se zdrojem nových forem vykořisťování. Přičemž se ve své práci snaží nalézt společensky adekvátní způsoby rezistence, symbolického uvažování a umělecké produkce.

Umělecká práce není jen prací samo o sobě, je také živností. Umělec a umělkyně své umělecká díla a projekty nejen vyrábí, ale jsou vědomi zodpovědnosti za získávání financí na udržitelný rozvoj svého společensky vysoce hodnoceného podnikání, plus veřejnou propagaci své produkce. Ve svém příspěvku se pokusím zaměřit na otázku, jak si studenti a studentky uměleckých škol osvojují komplexitu umělecké praxe. Zmíním se také o vlivu volnočasových aktivity z doby primárního a sekundárního vzdělání na následnou akumulaci znalostí a zkušeností. Ve své prezentaci budu vycházet z rozhovorů s respondenty kvalitativního výzkumu, který jsem s Johanou Chylíkovou realizoval v loňském a letošním roce mezi studenty a studentkami vysokých výtvarných uměleckých škol.

13:30
Kateřina Nedbálková: Třídy v praxi a třídy na papíře

Kateřina Nedbálková je socioložka působící na Masarykově univerzitě v Brně, kde také vedla Genderová studia na katedře sociologie. Své výzkumy zaměřila například na ženské věznice, lesbické rodiny nebo paměť romských dělníků. V nedávné době se zabývala výzkumem současných dělníků, což je také předmětem její knihy Tichá dřina: Dělnictví a třída v továrně Baťa, která si klade otázku, co v dnešních podmínkách vůbec znamená být dělníkem. Dále je autorkou knihy Spoutaná Rozkoš: Sociální (re)produkce genderu a sexuality v ženské věznici a Matky kuráže: Lesbické a gay rodičovství v pozdně moderní společnosti.

Jak vnímá sociologie třídu, a jak se české konceptualizace třídy liší od těch zahraničních? V příspěvku se zaměřím na individuální a strukturní rozměr třídy a nerovností, které budu ilustrovat na dvou praktických příkladech z konkrétních prostředí věznice a továrny.

* * * Organizování (se) na kulturní scéně v Evropě
(14:30–16:00)

14:30
Petr Mezihorák: Možnosti sebeorganizace pracujících v kultuře a jejich autonomie

Petr Mezihorák je výzkumníkem na Sociologickém ústavu Slovenské akademie věd. Jeho hlavním výzkumným zájmem je práce a nové formy sdružování pracujících. V minulosti působil na univerzitách v Leedsu a Miláně, kde se podílel na výzkumném projektu SHARE o hybridních oblastech práce a kolektivní reprezentaci freelancerů financovaném Evropskou radou pro výzkum.

Sebeorganizace pracujících nejen v kultuře může nabývat mnoho podob. Od odborů, přes družstva a freelancerské asociace až po neformální solidární sítě. Příspěvek se zaměří na to, jak mohou různé organizační praktiky podporovat autonomii pracujících jak vůči trhu, tak i vůči státu, a proč je tato autonomie důležitá.

15:00
Slovinský odborový svaz Zasuk: Art Workers Organize: the Case of Zasuk

Sabina Đogić is a cinematographer, film director and producer, currently living in Slovenia. She studied Philosophy and Sociology of Culture at Faculty of Arts in Ljubljana, Slovenia until she enrolled to Universidad del Cine in Buenos Aires, Argentina to study Cinematography and later on, to IDEC Pompeu Fabra in Barcelona (Spain) for Master of creative documentary. During and after her film studies, she worked on several short and feature films as well as commercials in Argentina, Spain, Russia, Slovenia and Brazil. She is a member of the worker’s committee of ZASUK, with focus on workers rights in the audiovisual field.

Irena Preda is an internationally acclaimed soprano, pedagogue and linguist. Living between Los Angeles and Ljubljana, she works in opera, concert, theatre and voice and language pedagogy. She founded and runs her own school of singing with students on four continents. She is a vocal coach and associate music director of the Urban Voices Project, a choir of people experiencing homelessness, which uses music to build community, destigmatize the condition and inspire openhearted inclusion of the most marginalized members of society. As a member of the workers committee of ZASUK, the recently founded Artists and Creatives Union in Slovenia, she is committed to the fight against economic exploitation, demystification of the work in arts, culture and creativity, as well as transforming the working conditions and standards of social security for workers across the sector.

In early October this year, workers in the arts and creative sector in Slovenia founded a new trade union Zasuk (meaning the turn). Zasuk unites a variety art and creative workers (from artists, curators, musicians, actors to translators, sound designers etc.) who work as outsourced/contracted labor for various public institutions, private and non-governmental organizations. What unites these workers regardless of their employment, legal or business status is social insecurity financial instability and exploitative working conditions. In this presentation members of Zasuk will discuss the process of organizing and the union’s main goals.

* * * Panelová diskuze Proč potřebujeme status umělce a umělkyně?
(16:30–18:00)

Hostky: Jana Návratová (IDU), Zuzana Došeková (MK SR) a Johana Lomová (Spolek Skutek)

moderuje: Anna Remešová

Právní status umělce a umělkyně, o kterém se během pandemie začalo čím dál více mluvit na české kulturní scéně, je opatření pomáhající tvůrcům a tvůrkyním v jejich práci. Umělecká tvorba je značně nejistá a nepravidelná, což je dynamika, kterou status zohledňuje a umožňuje jejich finanční podporu i v době, kdy příjmy z různých důvodů vypadnou (například kvůli nemoci, stáří, rodičovství, lockdownu ad.). Kromě toho pomáhá status také zmapovat kulturní scénu a zaměřit finanční podporu od státu efektivně.

V rámci panelové diskuze se zaměříme na jednoduchou otázku: Co je status umělce a umělkyně a proč jej potřebujeme? Zajímat nás bude primárně aktuální vývoj diskuze a jeho přípravy na evropské a lokální úrovni. Podíváme se ale také na příklady z různých evropských zemí a na to, jaké existují další možnosti státní podpory umělecké tvorby.

Doktorandské sympozium AVU 2022 P.R.Á.C.E.

Program