Jako reprezentace akademické obce AVU se dovolujeme vyjádřit k současné mediální pozornosti, která je naší škole věnována. Nemůžeme ponechat bez reakce, jaký obraz naší instituce, na níž pracujeme nebo studujeme, ve veřejném prostoru manipulativně vzniká, často bez znalosti podstatných skutečností nebo diskuzí uvnitř školy.

Přestože jsme nejmenší veřejnou vysokou školou v České republice, naše akademická obec je složena z velmi různorodých individualit, rozmanitě zaměřených uměleckých osobností, které se ne vždy shodnou. Tím, co nás spojuje, je víra v sílu a důležitost umění jako společenského elementu, jímž se vyjevují významy věcí či se poukazuje na jejich problematičnost. Naší školou prošly za více než dvě století její existence významné osobnosti středoevropského umění. K tomuto odkazu se hlásíme a každodenní prací pomáháme v uměleckém rozvoji další generaci současných umělců a umělkyň. Studující AVU se pracně a odvážně učí reflektovat svět kolem sebe, často s vědomím, že jim jejich profese automaticky nepřinese pohodlný život. Vztahují se k důležitým společenským a kulturním problémům, otevřeně mluví o svých pocitech a zhmotňují své úzkosti a vize. Dávají tím publiku-veřejnosti naději překonávat vlastní krize. Za tuto odvahu si studující zaslouží respekt a naši ochranu.

Jednou z inspirativních sil, která hýbe naší akademickou obcí, je odvěký střet mezi zachováním tradice a inovativními experimenty, kontinuitou jednotlivých uměleckých oborů a aktuálními přístupy současného umění, tedy mezi konzervativismem v pozitivním slova smyslu a modernizací též v pozitivním slova smyslu. Spojujícím prvkem jednotlivých názorových okruhů uvnitř školy je důraz na svobodu uměleckého projevu a vzájemný respekt při zachování osobní zodpovědnosti ve všem, co děláme.

Dotýká se nás, že studující a vyučující AVU jsou vykreslováni v médiích dehonestujícím způsobem, je jim podsouváno ničení soch a názory, které na škole nezaznívají či jsou ojedinělé. Též nepovažujeme za přípustné, aby členky či členové akademické obce byli ve veřejné diskusi hnáni na hranu mediálního lynče za svůj umělecký projev. Byť se s ním třeba v našich osobních postojích kriticky neztotožňujeme, přesto jsme v daném případě solidární.

Chápeme, že světu umění není vždy jednoduché porozumět. Všechny, kteří se v prostoru sociálních sítí a médií účastnili diskusí a četli pseudoinformace o dění na škole a pohoršovali se nad interpretacemi, které z důvodu nepřesných zdrojů a zkratkovité komunikace měly často zavádějící vyznění, zveme, aby se přišli podívat na klauzurní a diplomové práce studentů a studentek AVU a sami posoudili, kam se současné umění ubírá. Poznali prostory, v nichž vzniká, viděli vedle sebe různé umělecké přístupy a média, která jsou součástí současné globální umělecké scény. Při té příležitosti se též mohou potkat se sochami, které jsou uvnitř budov AVU umístěny, a to jak na hlavní budově AVU na Letné, tak v tzv. Moderní galerii na Výstavišti. Najdou mezi nimi i v současnosti značně medializovanou plastiku Josefa Václava Myslbeka, který byl pedagogem AVU, a tento sádrový model pravděpodobně nechal odlít podle původního originálu modelovaného v hlíně v roce 1890. Socha je umístěna od zahájení provozu budovy v roce 1904 v chodbě naproti rektorátu, po vášních, který vzbudil její vedením školy plánovaný přesun do jiné části školy, zůstává na svém místě.

AS AVU 16. května 2024

Prohlášení Akademického senátu AVU k mediálním reakcím posledních dnů na situaci přemísťování jedné sochy a performance obsahující nahotu