Přínos kultury a umění nemusí být vždy bezprostředně zjevný a často nevychází z aktuálního společenského konsensu. Přesto z naší vlastní historie víme, že právě kultura zásadně formuje to, kým se stáváme a jakými hodnotami se řídíme. Není neutrálním doplňkem společnosti, ale jejím spolutvůrcem. Kultura a umění přitom nemají potvrzovat jediný správný názor ani sloužit jedné ideologii. Jejich podstatou je otevírat prostor pro různorodost, kritické myšlení a schopnost vidět svět z více perspektiv. O to důležitější je, aby zůstávaly svobodné a zároveň měly stabilní podmínky pro svou existenci — včetně adekvátní veřejné podpory.

V poslední době proto se znepokojením sledujeme situace, kdy se umění stává nástrojem politických tlaků, kdy jsou umělci či celé oblasti tvorby zpochybňovány a kdy se kulturní instituce kvůli svým postojům ocitají pod ekonomickým a ideovým tlakem. Tyto zesilující tendence se objevují nejen v médiích, ale i na úrovni státní kulturní politiky. Takový vývoj nepovažujeme za okrajový problém, ale za zásah do samotných základů demokratické společnosti.

Kulturní sféra přitom není marginální — v České republice v ní pracuje přibližně čtvrt milionu lidí a její vliv, přímý i nepřímý, se dotýká nás všech. Jako umělecká škola proto považujeme za důležité tyto tendence pojmenovat a otevřít k nim veřejnou debatu. Akademie výtvarných umění v Praze stojí na straně umělecké svobody a nezávislosti, které chápeme jako nezbytné podmínky pro fungování kultury a společnosti.

Anetta Mona Chişa, prorektorka
David Fesl, prorektor
Pavla Hivert, kvestorka
Šárka Krtková, prorektorka
Tomáš Pospiszyl, rektor

9. dubna 2026

Prohlášení vedení AVU k situaci v kultuře, 9. dubna 2026