Mgr. Eva Drexlerová
| E-mail: | eva.drexlerova@avu.cz |
| Pracoviště: | Oddělení doktorského výzkumu |
Disertační práce: Horor digitálního obrazu
Disertační práce Horor digitálního obrazu zkoumá estetické a filozofické souvislosti mezi současným uměním a hororem v kontextu nových technologií. Vychází z předpokladu, že technologické obrazy nejsou pouhými reprezentacemi skutečnosti, ale mají moc určovat naši zkušenost, dějiny i představivost. V návaznosti na Eugena Thackera, podle kterého horor není pouze kulturním žánrem, ale specifickým způsobem zakoušení světa, si práce klade otázku: Jak zapadá lidská zkušenost do světa, který popisuje horor? Může být umění druhem hororu, který nás vyvazuje ze stávajících omezení a otevírá prostor pro vznik něčeho nového?
Projekt zkoumá problematické aspekty vybraných posthumanistických a fenomenologicky orientovaných přístupů v umění a teorii, které využívají principy hororu ve snaze vymanit se z našich současných omezení. Proti obrazům, reprezentacím a zavedeným způsobům poznání tyto přístupy často staví zkušenost odcizení, neznámého či nereprezentovatelného, jež má odhalit skutečnou povahu reality a našich omezení. Předpokládají přitom, že je to právě konfrontace s tím, co se vymyká běžnému vnímání a porozumění, která narušuje zdánlivě přirozený řád věcí a otevírá cestu k dosud netušeným možnostem svobody. Tento příslib však často selhává: zkušenost vnějšku nás nakonec vrací zpět do lidského světa, nebo se z nepoznatelnosti světa naopak stává definitivní ontologická podmínka.
V reakci na tyto limity práce rozvíjí alternativní pojetí hororu, které čerpá ze současného neoracionalistického myšlení. Prvním krokem je zpochybnění protikladů, na nichž horor tradičně spočívá: známé a neznámé, lidské a nelidské, spontánní a strojové. Co se stane s našimi představami o skutečnosti, poznání nebo svobodě, pokud neexistuje žádný přirozený ani předem daný základ, o který bychom mohli tyto dvojice opřít? Metafyzický děs zde střídá hrozba epistemologické anarchie.