Ing. MgA. Hana Chmelíková
| E-mail: | hana.chmelikova@avu.cz |
| Pracoviště: | Oddělení doktorského výzkumu |
Disertační práce: UVIDĚT RODINU – domácí kódy, obrazy, imaginárno
Školitelka: MA Irina Gheorghe Ph.D.
Projekt zkoumá rodinné vztahy prostřednictvím nově vznikajícího vizuálního (grafického) jazyka, přičemž domácí příbuzenství zasazuje do širšího pole sociálních interakcí. Soustředí se na kresbu jako způsob sdílené zkušenosti – vizuální, tělesné, performativní a afektivní. Kresba zde není chápána jako reprezentace, ale jako epistemický a relační nástroj, který umožňuje artikulaci zkušenosti mimo dominantní verbální, analytické a normativní rámce. Funguje jako experimentální praxe, v níž význam vzniká v procesu, zůstává otevřený vyjednávání a formuje se skrze sdílenou pozornost a vztahovost.
Rodina je chápána inkluzivně jako dynamická konstelace sdíleného prostoru, blízkosti a vztahových vazeb, bez ohledu na institucionální či právní vymezení. Projekt zkoumá, jak vizuální jazyk umožňuje re-konfiguraci způsobů, jimiž jednotlivci i kolektivy vnímají, strukturují a reflektují své vztahové pole. Kresba je tak chápána jako sociální akt, v němž se rodina může stát svědkem vlastní podoby a nahlížet se jinak, tedy mimo běžné komunikační rámce.
Výzkum probíhá ve třech propojených rovinách: spoluprací s konkrétními rodinami, které rozvíjejí vlastní vizuální jazyky a situované diagramy vztahovosti; individuální kreslířskou praxí, jež vytváří atlas znaků, diagramatických struktur a procesních záznamů založených na tacitním a tělesném poznání; a polo-veřejnými workshopy s účastníky z řad uměleckých kolegů, spolupracujících osob i náhodných návštěvníků, kteří testují kresbu jako afektivní a relační médium. Tyto roviny společně tvoří laboratoř nových způsobů vidění, sdílení a vztahování.
Projekt se ptá, jak lze zachytit dynamiku vztahů bez jejich redukce na stabilní struktury, jaké minimální množství znaků umožňuje jejich artikulaci a jak může kresba vstupovat do každodenní zkušenosti jako transformační praxe. Cílem není vztahy hodnotit ani napravovat, ale otevírat prostor pro jejich nové vnímání a spoluutváření skrze vizuální praxi. Jak jinak vidět rodinu – a jak tím proměnit způsob, jak uvažujeme o budoucnosti.