Rendezvous Problem 5: Reprodukovatelnost s Magdou Stanovou a Vojtěchem Witzanym
Rádi bychom vás pozvali na pátou prezentaci z cyklu Problém rendezvous – formulace o optimálních způsobech setkání umění a vědy.
- Datum
- 13. listopadu 2025
- Místo
- — AVU Veletržní Veletržní 826/61, Praha 7
Znovu postavte zařízení. Opakujte experiment. Znovu proveďte výpočty. Zkrátka: reprodukujte výsledky. Zní to docela jednoduše, že? Požadavek reprodukovatelnosti je základem moderní vědy – a také pluralitní, industrializované společnosti. Ale co kdyby to bylo jinak? Co když váš experiment vždy zničí nebo pozmění objekt, který pozorujete? A co když vaším „experimentem“ je celý vesmír?
Opakovaný vtip není vtipný, ale pohled na noční oblohu nás dokáže uchvátit pokaždé. Některé zážitkové podněty vyprchají rychle, jiné pomalu, a některé mohou být časem dokonce silnější. Jak se mění dopad uměleckých děl v čase, když je někdo vídá denně? A co se stane, když se smísí dva či více podnětů s různou rychlostí vyhasínání?
Společně Magda Stanová a Vojtěch Witzany zkoumají hranice opakování a reprodukovatelnosti – ve vědě, v umění i v našich způsobech vytváření významu.
Dva lidé si dají rande v parku, kde ještě nikdy nebyli. Když přijdou do parku každý zvlášť, oba s překvapením zjistí, že park je obrovský, a proto se nebudou moci najít. V této situaci si každý z nich musí vybrat, zda bude čekat na pevně daném místě v naději, že ho ten druhý najde, nebo začne toho druhého hledat v naději, že se ten druhý rozhodl někde čekat. Pokud se oba rozhodnou čekat, nikdy se nesetkají. Pokud se oba rozhodnou procházet, existuje šance, že se setkají, i šance, že se nesetkají. Pokud se jeden rozhodne čekat a druhý se rozhodne procházet, pak existuje teoretická jistota, že se nakonec setkají; v praxi to však může trvat příliš dlouho na to, aby to bylo zaručeno. Položená otázka tedy zní: jaké strategie by měli zvolit, aby maximalizovali pravděpodobnost setkání?
Předpokladem série je, že setkání umělce*kyně a vědce*kyně je zinscenováno. Vycházejí ze stejného tématu, ale každý*á z nich hovoří z perspektivy svého oboru. Vědec*kyně mluví o vědě, umělec*kyně o umění. V určitých momentech se jejich rozhovory mohou protnout. Stejně tak může dojít k úplnému rozpojení, navzdory společnému tematickému prostoru, který sdílejí. Rozhovor, který bude následovat po obou prezentacích, se bude zabývat těmito průsečíky a diskontinuitami.
Magda Stanová
je multidisciplinární umělkyně. Její výzkumně zaměřená praxe vyúsťuje v umělecké formy, jako jsou vizuální eseje a přednášková vystoupení. Performativní přednášky propašovává na akademické konference a kreslenou teorii fotografie na fotografické festivaly. Inspiraci pro své úvahy o tvořivém procesu a vnímání umění čerpá z kognitivních věd a kombinuje je se zkušenostmi umělkyně. Je rovněž odbornou asistentkou na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vyučuje doktorské kurzy zaměřené na umělecký výzkum. Je autorkou dvou knih – Ve stínu fotografie (poprvé vydáno v roce 2008) a Algoritmy v umění (poprvé vydáno v roce 2015) – a spoluautorkou knihy Benátky pro chodce (2017). Magda Stanová studovala fotografii na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, výtvarné umění na Hochschule für Gestaltung und Kunst Zürich, nové žánry na San Francisco Art Institute (díky Fulbrightovu stipendiu) a umělecký doktorát na Vysoké škole výtvarných umění a designu. www.magdastanova.sk
Vojtěch Witzany
je fyzik zabývající se teorií a fenomenologií černých děr. Od ledna 2023 je vedoucím výzkumné skupiny Primus na Ústavu teoretické fyziky Univerzity Karlovy v Praze. Jeho výzkum se soustředí na snahu odpovědět na otázky jako „Jak se věci chovají v blízkosti černých děr? Jak se pohybují? Jak se vyvíjejí?“ a do určité míry také „Jak to všechno můžeme pozorovat?“. Těmito „věcmi“ mohou být zrníčka prachu, jiné černé díry, neutronové hvězdy, „obyčejné“ hvězdy nebo i mraky zmagnetizované plazmy obíhající černé díry v akrečních discích. Pole černých děr, v nichž se tato dynamika odehrává, mohou být izolovaná, rotující či nerotující, ale mohou být také narušena přítomností hmoty. Možnosti pozorování sahají od radioteleskopů na Zemi až po detektory gravitačních vln a rentgenové teleskopy ve vesmíru. K zodpovězení těchto otázek používá Vojtěch Witzany pokročilé matematické metody a numerické simulace. www.witzany.science
Akce proběhne v angličtině.
Na projektu spolupracují
LARGE AVU a Velrybí srdce, z.s. large.avu.cz
www.instagram.com/whale.heart.kolektiv/
Organizátoři: Anetta Mona Chișa, Irina Gheorghe, Jakub Podgorný.