Školitel/ka: doc. MgA. Pavla Sceranková, Ph.D.

Doktorský výzkum zkoumá institucionalizované genderové nerovnosti v oblasti umění s důrazem na médium malby a mistrovské ateliéry, ve kterých se malba na českých školách vyučuje. Můj výzkumný zájem obecně definuji jako hledání různých druhů genderově podmíněné hierarchizace uvnitř uměleckého vzdělávání, jenž je součástí disciplíny dějin a teorie umění a jejich nástroje reprodukuje. Proto navazuji na feministické teorie nabízejícími jejich revizi.

Pracuji s přístupy, které se zaměřují na koncepce „feminismu sexuální diferenciace“, obracím se ale také na české prostředí a kořeny feministických teorií u nás. Současně se ve výzkumu zaměřuji na důsledky konzervativního pojetí feminity jakožto esence, která je bytostně odlišná od maskulinity, jenž nabízela dobová umělecká kritika. Vyvstávají tak otázky, kam nás dovedla umělecká kritika a obecně myšlení fixované na „ženskost“ a jestli je dnes ještě nutné držet se kategorií, které se ustavily na principu pohlavní odlišnosti?

Ve výzkumu analyzuji příčiny vzniku a působnost teoretického rámce, jenž odděluje ženské a mužské (umění). Ústředním výzkumných pojmem se stal termín ženská malba. Ten dekonstruuji jako sociální konstrukt, jenž je třeba nahlížet perspektivou specifických (a dobových) podmínek umělecké produkce malířek. Soustředím se proto také na prostředí, ve kterém tato produkce vzniká, a vztahovou síť, která obojí podmiňuje a utváří.

Jádrem mého výzkumu se stala analýza jazyka, ve které jde primárně o různé formy (genderově vychýleného) hodnocení. Za tímto účelem jsem se zaměřila na texty diplomových prací, které vznikly v letech 1994-2005 převážně v malířských ateliérech na AVU. Jaký je efekt jazyka v daných situacích? Co za (skrytý) význam nese užití určitých frází? Zkoumání způsobů, jakými se hodnotily závěrečné práce studentů a studentek malířských ateliérů mi umožnilo zviditelnit schémata genderově podmíněných mocenských vztahů, které se projevovaly nekritickým adorováním, paternalismem a někdy také sexismem.

V konečném důsledkem z nich pak mohlo plynout také znevýhodnění v umělecké profesi.

V práci vycházím z principů diskurzivní analýzy kombinované s přístupy uměleckého výzkumu. V něm je mým primárním polem zkoumání vizualita implikovaná jazykem. Zajímám se o to, jestli jeho genderované užívání může vést ke stereotypním vizuálním vjemům. Vedle sociálně vědní studie je součástí projektu tedy i reflexe a prohloubení vlastní malířské praxe.

MgA. Martina Drozd Smutná, Ph.D.

Disertační práce: Co s ženskou malbou?

Profil

Chci kontaktovat studenta/studentku