Školitel: prof. MgA. Tomáš Vaněk

Audioprůvodce jako dramaturgicko-interpretační aparát

Disertační projekt zkoumá, jak mohou současné technologie podporovat otevřenější, přístupnější a kritičtější formy zprostředkování umění v galerijním, muzejním i veřejném prostoru. V centru výzkumu nestojí technologie sama o sobě, ale situace setkání návštěvníka s dílem, výstavou nebo jiným objektem zájmu. Práce se ptá, jaké formy technologického doprovodu mohou tento proces otevřít, kultivovat a prohloubit, aniž by omezovaly autonomii návštěvnické recepce.

Jedním z východisek výzkumu je zkušenost interpretační dezorientace, chápaná nikoli pouze jako negativní stav ztráty orientace, ale jako ambivalentní moment, v němž se narušení interpretační jistoty může stát impulsem k dalšímu tázání. Překážkou pro návštěvníka totiž často není nedostatek odborných informací, ale spíše jejich přemíra, nepřístupnost nebo absence překladu do srozumitelné a kontextuální podoby.

Práce se zaměřuje především na audioprůvodce, který zde není chápán jako pouhá zvuková verze doprovodného textu, ale jako svébytný dramaturgicko-interpretační aparát: nástroj, který může strukturovat pozornost, otevírat různé perspektivy a vytvářet podmínky pro hlubší porozumění.

Konceptuálně se práce opírá o tři propojené pojmy. Dynamický kontext neoznačuje personalizaci ve smyslu potvrzování existujících preferencí, ale záměrné otevírání plurality interpretačních rámců. Jedno dílo tak může být nahlíženo například z perspektivy kurátora, autora, dobového účastníka, kritika, restaurátora, sběratele nebo názorové opozice, přičemž tyto hlasy se mohou doplňovat i dostávat do produktivního napětí. Inkluzivní vrstva pracuje s proměnou formy sdělení, například s mírou odbornosti, složitostí jazyka, tempem, délkou výkladu či jazykovou verzí a usiluje o snížení bariér vstupu pro různorodá publika. Rezonance pak označuje behaviorální stopu aktivovaného zájmu, jenž může přesahovat hranice galerijního prostoru a sloužit jako jeden z indikátorů toho, jak návštěvník s nabízeným kontextem dále pracuje.

Součástí výzkumu je vývoj prototypu audioprůvodce, který propojuje umělecký výzkum, institucionální spolupráci a zkoumání role umělé inteligence jako produkční infrastruktury. AI zde otevírá prostor pro dostupnější a inkluzivnější práci s obsahem, například prostřednictvím překladů, jazykového škálování, úprav textů nebo hlasových variant. Zároveň však zůstává důraz na kurátorskou odpovědnost, ověřený obsah a lidskou kontrolu interpretačního rámce.

Cílem práce není obhájit další digitální službu, ale prozkoumat model průvodcovství, který respektuje autonomii diváka a zároveň mu nabízí otevřenou cestu k hlubšímu, pluralitnímu a kritickému porozumění umění.

MgA. Štěpán Kleník,

Ateliér:

Disertační práce: Možnosti technologické demokratizace a digitální transformace kulturních institucí

Profil

Chci kontaktovat studenta/studentku