MgA. Tjaša Pogačar Podgornik

E-mail:tjasa.pogacarpodgornik@avu.cz
Pracoviště:Oddělení doktorského výzkumu

Disertační práce: Worldbuilding z periferie

Školitel: PhDr. Vít Havránek, Ph.D.

Tento projekt vychází z interdisciplinárního teoretického rámce a zkoumá průsečík worldbuildingu a výstavní tvorby jako nastupující oblast praxe s potenciálně transformativním významem v současném umění a kurátorství. Klade si otázku po významu takové praxe v kontextu technologicky urychlené sociální fragmentace a ekologické nejistoty a situuje tento výzkum do středoevropského a východoevropského prostoru.

„Worldbuilding”, zakořeněný ve spekulativní fikci, označuje praxi konstruování fiktivních světů s koherentní vnitřní logikou. Jde o přístup přítomný napříč disciplínami i odvětvími: podpírá storyworlds v literatuře a filmu, utváří (virtuální) prostředí a interakce v (video)hrách a pohání transmediální franšízy a fandomy. V kritickém designu slouží jako projektivní metoda pro představování možných nebo žádoucích budoucností; své uplatnění nachází rovněž ve vzdělávání, reklamě a politickém či strategickém plánování.

V průběhu posledních dvou desetiletí se tento termín stále více prosazuje v současném umění, a to zejména k popisu praxí orientovaných na představování a modelování alternativních světů a budoucností. Ačkoli byl worldbuilding podrobně zkoumán v literárních a mediálních studiích, odborná literatura věnovaná jeho uplatnění v současném umění zůstává řídká a stávající diskuse se soustředí převážně na digitální technologie jako počítačové simulace nebo umělou inteligenci. Tento projekt si klade za cíl přispět k tomuto vznikajícímu souboru prací zkoumáním toho, jaké implikace může worldbuilding pro současné umění nabývat za hranicemi svých digitálních projevů.

Projekt se zaměřuje na praxe vizuálního umění a bere worldbuilding jako optiku pro analýzu výstavních prostředí jakožto spekulativních světů. Ptá se, jakou metodologickou reorientaci taková analýza vyžaduje, jaká nová porozumění umění i worldbuildingu umožňuje a jaké možnosti otevírá pro kurátorskou a institucionální praxi. V závěru projekt překračuje narativně centrovaná, autorská a antropocentrická pojetí worldbuildingu a rozvíjí pojem „worldbuilding z periferie”: navrhuje experimentální rámec pro kolaborativní a spekulativní kurátorskou praxi.