PhDr. Štěpán Vácha, Ph.D.
| Pozice: | odborný asistent |
| E-mail: | stepan.vacha@avu.cz |
| Pracoviště: | Katedra teorie a dějin umění |
Vácha je spoluautorem knih Ve stínu Karla Škréty: Pražští malíři v letech 1640–1680 (2017) a Karel VI. & Alžběta Kristýna: Česká korunovace 1723 (2009). Spolueditoval knihu Vznešenost & zbožnost? Barokní umění na Plzeňsku a v západních Čechách (2016). Ve výuce na AVU klade Štěpán Vácha důraz na srovnávací hledisko, které umožňuje uvědomit si obecně platné principy výtvarné tvorby v předmoderní éře a současnosti. Historický přehled renesančního a barokního umění podává ze sociologické a antropologické perspektivy.
Seznam kurzů
- Dějiny umění II: Umění renesance a baroka
- Barokní umění v Čechách
Dějiny umění II. – Umění renesance a baroka
Dvousemestrální přednáškový kurz má za cíl vybavit posluchače základními znalostmi o obou slohových epochách a představit výtvarné umění s jeho významnými protagonisty (nejenom umělci, ale i významnými mecenáši) v souvislostech fungování raně novověké společnosti. Ve výkladu je kladen důraz na dobové funkce umění, na ekonomické a společenské aspekty výtvarné tvorby, záběr je celoevropský, v menší míře na české země. S přihlédnutím k dobovému dílenskému i akademickému provozu a umělecké teorii jsou vykládány stále platné pojmy jako identita a sociální postavení umělce, umělcova kreativita a genialita, dobově podmíněné funkce umění, institucionální podpora umění (mecenát) a publikum.
Barokní umění v Čechách
Kurz je přednostně určen studentům restaurátorských ateliérů, vítáni jsou rovněž zájemci z ateliérů volné tvorby. Kurz je založen na představení základních tematických okruhů a určujících osobností 17. a první poloviny 18. století. Pozornost je zaměřena na Prahu, která jako přirozené politické, ekonomické i kulturní centrum země k sobě poutala ty nejlepší umělce, náročné objednatele a sběratele umění. Umělecký vývoj, chápaný jako přejímání uměleckých inovací zvenku a rozvíjení vlastních řešení, je podán v širších geografických souvislostech střední Evropy se zaměřením na problém centra a periférie. Přednášky jsou doplněny návštěvami historických prostorů (pražské kostely, kláštery a paláce), galerií a muzejních depozitářů s výkladem díla v jeho původním prostředí či jako součást muzeální instalace se zaměřením nejenom na jeho význam, ale i materiální podstatu (výtvarné techniky, stav dochování). Součástí výuky je i praktické uplatnění znalostí – ikonografické a slohové určení díla, základní znalost pojmů.