Výzkumné skupiny
Výzkumné skupiny AVU vytvářejí prostředí pro společné umělecké a teoretické bádání napříč různými tematickými oblastmi.
Lidé
prof. MgA. Adam Pokorný, Ph.D.
Vedoucí skupiny Materiál v kontextu: restaurování uměleckých děl
adam.pokorny@avu.cz+420 233 015 318Skupiny jsou iniciovány výzkumnicemi a výzkumníky AVU a rozvíjeny kolem témat a otázek, které samy*i považují za podstatné. Program výzkumných skupin primárně podporuje doktorské studium, možnost zapojení je však otevřena všem pedagožkám, pedagogům a studujícím AVU i externím badatelkám a badatelům. Výzkumné skupiny pracují interdisciplinárně a propojují perspektivy umění a humanitních oborů s přístupy společenských a přírodních věd.
Cíle
Cílem výzkumných skupin je vytvářet prostředí, ve kterém mohou výzkumnice a výzkumníci dlouhodobě a systematicky spolupracovat na společných tematických zájmech — sdílet metody, poskytovat si zpětnou vazbu a rozvíjet tematické linie bádání, které by jinak mohly zůstat roztříštěné napříč ateliéry a odděleními AVU. Posilováním těchto výzkumných komunit AVU zvyšuje svou výzkumnou kapacitu a viditelnost v národním i mezinárodním kontextu.
Struktura
Program Výzkumných skupin je koordinován Oddělením doktorského výzkumu ve spolupráci s Prorektorátem pro internacionalizaci a výzkum. Oddělení poskytuje koncepční a administrativní podporu, zatímco Výzkumná rada každoročně hodnotí fungování programu a dbá na jeho soulad s výzkumnou strategií AVU a jejími prioritami v oblasti etiky, udržitelnosti a inkluze. Každou skupinu vede aktivní výzkumnice či výzkumník AVU z řad pedagožstva, často ve spolupráci s externími odbornicemi a odborníky.
VÝZKUMNÉ SKUPINY AVU
Skupinu vede: Mgr. Markéta Dolejšová, Ph.D. (AVU) spolu s MgA. Tamarou Spalajković (FaVU VUT)Mezinárodní výzkumná konzultantka: Prof. Danielle Wilde, Ph.D. (Umeå University & University of Southern Denmark)
Současné členky a členové: Lucia Bergamaschi, Kristína Jamrichová, Iwona Janicka, Susanne Kass, Denisa Langrová, Martin Lasinger, Vojtěch Liebel, Michal Mitro, Alžběta Petrův, David Přílučík, Rute Putramentaite, Catherine Radosa, Barbara Rakovská, Róbert Repka, Eva Švejdarová, Polina Valerijivna Šyškina, Škubánek (Chewie)
Zaměření: Interakce a vztahy mezi různými druhy – zvířaty, rostlinami, houbami, mikroorganismy i lidmi – formují naše kultury, dějiny, ekonomiky, politiky i fyzická těla. Tyto provázanosti vpisují lidskou existenci do husté sítě mezidruhových závislostí, vzájemností a kolizí.Mezidruhový výzkum, který se v posledních letech rozvíjí napříč obory, vychází z předpokladu, že mimolidské bytosti mají vlastní aktérství, subjektivitu i význam při spoluutváření sociálních a ekologických systémů. Tento přístup zpochybňuje tradiční antropocentrické vidění světa a problematizuje ostré hranice mezi přírodou a kulturou. Zároveň nás vybízí k přemýšlení o tom, co znamená tvořit a zkoumat spolu s ostatními druhy, nikoli je činit pouhými objekty našeho bádání.Výzkumná skupina Mezidruhové ekologie a praxe zve badatelky a badatele z oblastí umění, designu, architektury, přírodních i společenských věd ke společnému, na praxi založenému zkoumání mezidruhových ekologií a rozličných vztahů a napětí, která je utvářejí. Opírá se o posthumanistické a relační ontologie a mezidruhová témata zkoumá prostřednictvím široké škály spolutvůrčích praxí: společné tvorby výzkumných situací a artefaktů, organizace výstav, sympozií, workshopů či terénních výprav, ale také skrze neformální dialog a výměnu zkušeností.Skupina pracuje intuitivně i analyticky, smyslově i verbálně, spontánně i systematicky a propojuje různé obory i různé druhy.
Naše zkoumání se zaměřuje (zejména, nikoli však výhradně) na tato témata:
Mezidruhová subjektivita a vztahy
Etika a estetika mezidruhové praxe
Temporality a rytmy mezidruhového spolubytí
Dekoloniální perspektivy a tradiční ekologická vědění v jejich situovaných kontextech
Mnohosmyslové a ztělesněné způsoby poznávání
Feralita a ferální ekosystémy
Ekologická a sociální odolnost v mezidruhových souvislostech
Metody mezidruhového zkoumání
Partnerské instituce a spolupracující kolektivy:
Skupinu vede: John Hill, Ph.D. (AVU) spolu s mezinárodním výzkumným konzultantem: doc. Enrique Encinas, Ph.D. (Oslo School of Architecture and Design)
Současné členky a členové: Paula Gogola, Štěpán Kleník, Palo Fabuš, Barbora Tauerová, Susanne Kass, Filip Verda
Zaměření: Emergentní vlastnosti vznikají v komplexních systémech. Jde o kvality a nápady, které nejsou přítomné v jednotlivých částech systému, ale objevují se až v jejich vzájemné interakci. Díky tomu mohou z „něčeho starého“ vznikat věci nové, pokud jsou existující prvky využity novým nebo nečekaným způsobem. Emergentní technologie jsou technologiemi, které se objevují a vznikají — často neočekávaně a nepředvídatelně — když se různé věci propojí. Nástroje vytvořené pro jeden účel nebo postupy převzaté z jiného oboru mohou při „nesprávném“ použití vést ke vzniku něčeho nového. Umělecký výzkum technologií i výzkum s technologiemi umožňuje generovat formy poznání, se kterými si cílený, účelový výzkum často neví rady. Umělecké myšlení navíc dokáže odhalovat předpoklady zabudované v technologiích a upozorňovat na jejich limity a slepá místa.Zatímco generativní umělá inteligence činí některé otázky o lidském poznání, kreativitě a autonomii velmi viditelnými, nejde o zcela nové problémy — teoretická i umělecká praxe se jimi zabývají již dlouho.
Současně nám připomíná význam kontextuálních, vtělených a situovaných forem praxe a vědění. Svět nikdy není totožný se svou reprezentací, jakkoli přesnou či detailní — což umělkyně a umělci dobře vědí.Nové technologie však stále zásadně ovlivňují umění i jeho autorstvo. Nové způsoby, jak vnímat svět — od nejmenších měřítek po ta největší — nové možnosti manipulace s informacemi a testování nápadů, nové způsoby vizualizace i materializace, to vše otevírá umělkyním a umělcům nové způsoby myšlení a tvorby. Často to vyžaduje spolupráci výzkumnicemi a výzkumníky z dalších oborů, což si žádá pečlivou komunikaci a dlouhodobé závazky na obou stranách, protože výzkumné rámce i měřítka práce se mohou výrazně lišit.Výzkumná skupina AVU Emergentní technologie podporuje a rozvíjí všechny tyto způsoby práce s technologiemi: umělecké experimentování se starými i novými technologiemi; kritickou reflexi technologií a jejich působení ve světě skrze uměleckou praxi; uplatňování umělecké teorie a myšlení na otázky, které technologie vyvolávají; interdisciplinární spolupráci při vývoji a využívání nových technologií.
Konkrétní oblasti zájmu zahrnují:
potenciály generativní umělé inteligence v umělecké praxi
kreativní využití GPU pro modelování a vizualizaci
ekologické dopady a aplikace technologií
emergentní a samoorganizující vlastnosti v technických systémech
digitální a hratelné prostory a narativy
Partnerské instituce a spolupracující kolektivy:
Skupinu vede: MA Irina Gheorghe, Ph.D.Mezinárodní výzkumní konzultanti: Ben Woodardem, Ph.D. (přidružený vědecký pracovník v Institute for Cultural Inquiry Berlin, Německo) a MA Ștefan Tiron
Současné členky a členové: Vít Bohal, Anetta Mona Chișa, Lamija Čehajić, Hana Chmelíková, Tereza Justína Vaneková, Vojtěch Liebl, Alison Sperling
Zaměření: Výzkumná skupina zkoumá myšlenku mimozemského jazyka. Vychází z historie pokusů o komunikaci s mimozemskými civilizacemi a rozšiřuje ji směrem k širšímu chápání toho, co může být cizí jazykový systém — od abstraktních jazyků ve vizuálním umění, přes nerozluštěné či uměle vytvořené jazyky v lidské společnosti, až po užívání signálů v přírodním světě.Mimozemšťan je zde hypotetická postava: nikoli nemožná, ale s nejistou existencí. Formuje se na průsečíku vědeckého výzkumu, filozofických perspektiv a imaginace populární kultury — je to bytost, jejíž existenci i podobu můžeme pouze předpokládat, ale pro kterou neexistují empirické důkazy. Tato nejasnost klade na vědecké disciplíny, které se jí zabývají — od astrobiologie a astrofyziky po astrolingvistiku — metodologii přesahující tradiční empirickou vědeckou metodu. Výsledky tak často vykazují překvapivou blízkost k uměleckým praxím a formátům.Univerzální kosmický jazyk může stejně tak čerpat z vědeckých poznatků jako z vizuální slovní zásoby geometrické abstrakce či konkrétní poezie. Prostřednictvím čtení, performativních workshopů, uměleckých zkoumání a individuálních i kolektivních autorských projektů se skupina ponoří do estetických a konceptuálních paradoxů hypotetických jazykových systémů — jak v pozemském, tak mimozemském kontextu.
Skupinu vede: prof. MgA. Milena Dopitová, spolu s MgA. Lenkou Tyrpeklovou
Současné členky a členové: Lukáš Dirga, Fedir Kis, Zuzana Šklíbová, Daniela Voráčková
Zaměření:Umění v prostoru kontroly je umělecká výzkumná platforma zaměřená na zkoumání podmínek tvorby a kolektivních vztahů v prostředí omezené svobody. Prostřednictvím participativních uměleckých praxí zkoumá, jak umění funguje uvnitř regulovaných institucí a jaké formy myšlení a jednání zde mohou vznikat.Výzkum chápe umění jako metodu, nikoli jako terapeutický nástroj. Soustředí se na práci se zkušeností nesvobody na smyslové, materiální i kolektivní úrovni. Rozvíjí metodologii založenou na dlouhodobé spolupráci v uzavřených skupinách, ko-facilitaci a veřejné prezentaci výstupů jako součásti samotného procesu.Platforma propojuje umění s obory, jako jsou penitenciární sociologie, pedagogika a sociální práce, a vytváří prostor pro setkávání různých perspektiv. Výstupy mají podobu výstav, performancí, instalací nebo metodických nástrojů.Umění v prostoru kontroly se pohybuje na pomezí uměleckého výzkumu, sociálně angažované praxe a institucionální kritiky. Rozvíjí přístupy vycházející z přímé zkušenosti a práce v terénu.
Skupinu vede: prof. MgA. Adam Pokorný, Ph.D Spoluvedoucí: Prof. PhDr. Michaela Ottová, Ph.D. a doc. Ing. Mgr. Štěpánka Kučková, Ph.D.
Zaměření:
• Interdisciplinární kontexty restaurovaného artefaktu
• Materiálový průzkum uměleckých děl
Skupina se zaměřuje na komplexní studium, ochranu a obnovu výtvarných děl s důrazem na jejich materiálovou a technologickou podstatu. Restaurování je zde chápáno jako interdisciplinární obor, který propojuje umělecké dovednosti, hluboké porozumění historickým technikám a vědecký přístup k analýze původních materiálů. Jeho součástí je též pochopení širších souvislostí vzniku artefaktu (formálních, významových, funkčních ad.) a sledování kulturněhistorických důvodů jeho proměn v čase.
Konkrétní oblasti zájmu zahrnují:
● Uměleckohistorický výzkum sledující formu a význam artefaktu
● Archivní rešerše a interpretace historických souvislostí vzniku a dalších osudů díla
● Kulturněhistorický výzkum funkce artefaktu
● Příprava nábrusů a stratigrafické určení barevných vrstev
● Identifikace anorganických pigmentů (XRF, SEM-EDX, FTIR)
● Proteinová pojiva na objektech kulturního dědictví (MALDI-TOF MS, LC-MS/MS)
● Rozlišení celovaječného a žloutkového pojiva
● Přírodní organická barviva a pigmenty v uměleckých dílech (FTIR, MALDI-TOF MS)
● Procesy stárnutí a vliv anorganického složení na organické sloučeniny obsažené v uměleckých dílech (LC-MS/MS)
Partnerské instituce a spolupracující kolektivy:
● Muzeum umění Olomouc
● Národní galerie v Praze
● Národní památkový ústav
● Univerzita Karlova
● Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
● Západočeská galerie v Plzni
● Dörner Institut, Mnichov, Německo
● Opificio delle Pietre Dure, Florencie
Skupinu vede: Mgr. et MgA. Darina Alster, Ph.D.
Současné členky a členové: MgA. Viktor Takáč, Ph.D., MgA. Martin Kámen, Mgr. Tomáš Samek, MgA. Nik Timková, MgA. Kateřina Olivová, Ph.D, Luiza Prado. Ph.D., MgA. Erika Velická, PXS aka Peter Susan Šagát Ph.D., MA Peter Bill
Zaměření: Zkoumáme tekuté hranice současného člověka, genderovou fluiditu a různé perspektivy nazírání reality. Performance je pro nás klíčovým médiem, které umožňuje zachytit některé základní principy fungování dnešní společnosti. Porozuměním těmto principům — jejich sdílením a komunikací — se učíme o našich vnitřních identitách i dynamice vnějšího světa.Současné umění společně s intersekcionálním a spekulativním feminismem vytváří utopie a vize nové společnosti. Posthumanismus se zde protíná se starověkými mystickými systémy. Péče, spolubytí, léčení, emoce, identita, sexualita, ritualita a ekologie jsou příklady témat, která utvářejí proudy současného umění.Performance nám umožňuje překračovat osobní i politická tabu. Zajímá nás zkoumání funkčnosti společenských konstrukcí — jazyka, myšlení či vztahů — a posouvání hranic vlastního ega a představ o světě. Hledáme smysl současného života v tělesném, psychickém i spirituálním kontextu. Nevěříme v hegemonii „zdravého rozumu“. Odpovědi na naše otázky leží v kolektivním podvědomí společnosti. Současné umění je pro tento typ prožívaného výzkumu ideálním prostředím.
Klíčová slova: Performance, post-performance, posthumanita, kolektivní tělo, ztělesnění, imaginace, fluidita, video-objekt, expanded cinema, ritualita, queer, spiritualita, fikce, identita, dočasně autonomní zóna, string figures, živá síť péče, kontinuum, body positivity, paměť, poezie, ekologie emocí, archetypy, transformace mysli, bezčasí, rituál, poststrukturní meta-tělo, feralita, naděje, přežití, odolnost, vize minulosti a vzpomínky na budoucnost.Jsme především umělkyně a umělci. Náš výzkum je praktický. Pracujeme s metodami, jako je autoteorie nebo výzkum skrze zkušenost. Naše teorie jsou někdy psány ve verších, jako poezie. Rádx mluvíme o těle a emocích, o art–science fiction i o rozšiřování nových médií o média dávné minulosti, jako jsou například věštecké systémy či spiritualita.
Partnerské instituce a spolupracující kolektivy:
Skupinu vede: doc. PhDr. Pavlína Morganová, Ph.D.
Současné členky a členové: MgA. David Böhm, Vojtěška Dubcová, Pavel Geryk, Bc. Marie Havlínová, Mária Jančová, Mgr. Lujza Bederka Kotočová, Mgr. Zuzana Krišková, Branislava Kuburović, PhD., Xenie Poldaufová, Mgr. Dagmar Svatošová, Mgr. Martin Škabraha, Ph.D.
Zaměření: Cílem výzkumné skupiny AVU Včera, dnes a zítra je rozšířit kontury projektu Akademie výtvarných umění v Praze 1799–1999: Umělecké vzdělávání a kánon. Tento projekt, připravený Vědecko-výzkumným pracovištěm AVU (VVP AVU) ve spolupráci s Ústavem dějin umění Akademie věd ČR, získal podporu GAČR na období 2026–2028 a jeho výstupem bude odborná publikace interpretující proměny výuky umění na AVU od roku 1799 do roku 1999 ve vztahu k dobovým proměnám funkce umění ve společnosti, jejími očekáváními a představami o kvalitě. Na projektu budou participovat přední odbornice a odborníci na jednotlivá období z AVU, FFUK, UMPRUM a AV ČR.Výzkumný tým se bude v přesně daných konturách projektu zabývat otázkami vývoje výuky malířství, sochařství, ale též architektury, grafiky a restaurování. Svou pozornost zaměří též na historii a proměnu výstav AVU, genderové aspekty studia, zahraniční studující, česko-německou a česko-slovenskou otázku ad. V rámci projektu vznikne jako vedlejší výstup kompletní soupis studujících AVU od počátků Akademie a podrobná chronologie institucionálních dějin.
Posláním výzkumné skupiny je podpořit záběr výzkumu, rozšířit jej o další témata a propojit primárně umělecko-historické zaměření projektu s dalšími rovinami dění na AVU. Výzkumná skupina vytvoří prostor pro diskusi nad možnostmi, jak tento základní výzkum kreativní cestou rozvinout a vytěžit pro současnou AVU a její ALUMNI.Skupina je otevřená všem studujícím a pedagožstvu se zájmem o dějiny naší instituce. Míří, jak na členky a členy KTDU a teoretické doktorandstvo, tak dovnitř ateliérů, kde se rodí umělecká praxe, kterou projekt bude v historické perspektivě reflektovat. Participaci praktikujících umělců a umělkyň ve výzkumné skupině považujeme za velice cennou. V jejím rámci mohou vzniknout sondy do různých aspektů fungování školy v minulosti i současnosti. Mohou mít podobu uměleckého výzkumu, teoretického článku na konkrétní téma, webu, podcastu, výstavy, mapy či prezentace části archivu. Považujeme za důležité, že se výzkum VVP AVU rozšíří o další opomíjená témata, protne s různými vrstvami školy, vzájemně obohatí a propojí nás s naší ALUMNI komunitu.
Partnerské instituce a spolupracující kolektivy:
Zahájení programu výzkumných skupin
Program Výzkumných skupin byl oficiálně zahájen 15. prosince 2025 v rámci veřejného symposia Research Groups: Forming Fields kde byl detailně představen celkový rámec programu, jednotlivé doposud založené skupiny a též informace o tom, jak se zapojit k existujícím skupinám či založit novou skupinu.Dokument shrnující tyto informace je zároveň dostupný zde.
Jak se zapojit do skupiny?
Ozvěte se vedoucí*mu skupiny, do které se chcete zapojit (kontakty naleznete níže). V emailu krátce zmiňte proč vás skupina zajímá, jak se vztahuje k vaší vlastní tvůrčí a výzkumné praxi a na čem byste v rámci skupiny chtěli spolupracovat.
Jak založit novou výzkumnou skupinu?
Aktivní výzkumnice*íci AVU z řad pedagožstva mohou navrhnout nové tematicky zaměřené výzkumné skupiny. Pokud máte zájem o vedení vlastní skupiny, zašlete email na adresu odv@avu.cz.V emailu prosím zmiňte: název skupiny, krátkou anotaci shrnující její tematické zaměření, plánované výzkumné aktivity, jména vedoucí*ho, potenciálních spolu-vedoucích, zahraničních výzkumných poradkyň*ců a dalších členek*ů.