1.8. Učíme připravenost
1.8.1. Co je ve vzduchu: Úvodní pokus v první den školního roku o pojmenování neurčitého příznaku, nového pocitu, tendence, která je „ve vzduchu“. Klíčové pro nastavení celého roku.
1.8.2. Manifest: Student posílá pět (exaltovaných) vět popisujících jeho vizi pro nastávající rok.
1.8.3. Studijní plán: Nasměrování studenta po prvním měsíci školního roku; různá míra konkrétnosti, někdy jedno jasné zadání, jindy široké pole možností.
1.8.4.Konzultace: Konzultace probíhají, kdykoli nastane jejich potřeba z jedné nebo druhé strany. Někdy dojde i na intenzivní formu („fermež“), kdy konzultace trvá více hodin a přelije se třeba i do dalších dnů. Diplomanti tvoří dohromady tým, stejně jako doktorandi, a jejich konzultací se účastní celý tým.
1.8.5. Injekty: Během krátké doby cca 20 minut nalít do ostatních nějakou důležitou vlastní zkušenost nebo znalost. Téma je určeno tím, čím se zrovna zabývá ateliér.
1.8.6. Letiště: „Vánoční letiště“ pro setkání s osobnostmi, pro společné činnosti, pro pozvání některého ateliéru AVU a společné vaření.
1.8.7. Vnitřní klauzury: Na konci semestru strávíme až tři dny od rána do noci intenzivní diskuzí nad věcmi, při níž se každý vyjadřuje ke každému.
1.8.8. Noční kreslení: Model v temnosvitu. Kreslení scény s modelem ozářené bodovým reflektorem.
1.8.9. Kreslířský maraton: Kreslíme s minimálními přestávkami celý den až do noci a během následujícího dopoledne.
1.8.10. Workshop: Kreslení se speciálním zadáním. V paměti ateliéru existují desítky „experimentálních“ úkolů a vznikají další.
1.8.11. Ateliérová výstava: Jednou za rok nebo za dva ateliér spojí svou energii při společné výstavě. V posledních letech například „Bitva“ v UFFO v Trutnově, akce „Grafika 2 dělá grafiku! …a chce Vám ji dát“ při výstavě diplomantů, „Black Box“ v GAVU aj.
1.8.12. Role: Občas se hodí zvnějšnit a pojmenovat úlohu jedince mezi ostatními jedinci. „Hrajeme“ sebe jako roli.
1.8.13. Byznysová schémata: Techniky z „opačného břehu“, à la SWOT analýza, team building aj.
1.8.14. Stání před stojanem: Jemné nastavení geometrie postoje vůči modelu a obrazu.
1.8.15. Stereomikroskop: Každodenní hledění na mikrosvět.
1.8.16. „Přemalovat“ klasiku: Interpretace klasického obrazu z hlediska toho, co na něm funguje obrazově.

1.8.17. Paměť: FB skupina, sběr postřehů a vzpomínek z uplynulé doby.
1.8.17.1. „Legendy“ o osobnostech, které se v prostředí ateliéru stále něčím připomínají. Jednou za několik let setkání všech, kdo prošli Grafikou 2.
1.8.17.2. Ateliérové know-how: Slovník Gr2 a další existující „skripta“.
1.8.17.3. Databanka: Zpracování a distribuce obrazových aj. dat ateliéru.

1.8.18. Logistika: Aby vlastní provoz ateliéru nespotřeboval nadmíru energie a času, musíme trvat na docházce, dochvilnosti, fungující komunikaci, plnění dohod, úklidu…

1.9. Uvažujeme v protikladech, ne v osamělých pojmech. Nevybíráme si jeden „správný“ pól nebo směr, ale napínavé pnutí mezi krajnostmi. „Otevíráte konzervu na obou stranách současně.“ (Jiří Ševčík). Každý z uvažovaných extrémů ať nastane v maximální intenzitě:
1.9.1. současný pocit versus klasika,
1.9.2. individualizmus versus týmový duch,
1.9.3. nevědění versus poznání a analýza,
1.9.4. konceptuální přístup versus ruční práce,
1.9.5. smrtelně vážně versus nadhled a humor,
1.9.6. vědomí vlastních daností versus nejvyšší ambice…

2. Výstupy
2.1. Všichni zúčastnění si musí být vědomi základního paradoxu uměleckého školství: to hlavní si musí student objevit sám.
2.2. Obrazy musí vznikat, ale jejich nevyřčeným účelem je, aby se student prací na obraze učil pracovat sám se sebou.
2.3. Paralelně s tím přirozeně získá v ateliéru celou řadu praktických kompetencí, jako kreativita, připravenost na změnu, práce v týmu, kreslířské a grafické know-how.
2.4. Po doktorské práci požadujeme výrazné „před a po“ – tedy že přinese netriviální a podloženou odpověď na své výchozí teze, a že při troše štěstí vznikne paralelně také silné umělecké dílo.
2.5. Doktorandům nabízíme kritickou a empatickou zpětnou vazbu.
2.6. Od doktoranda očekáváme, že pro studenty bude doktorand imponujícím příkladem profesionála z oboru, a že jako pedagogická alternativa k zavedeným rutinám rozšíří názorové rozpětí v ateliéru.
2.7. Umělecký (galerijní) provoz nás přiměřeně zajímá, ale víc se soustřeďujeme na paměť oboru a na každodenní skutečnost. Otázku stylu a stylovosti řešíme až na posledním místě.
2.8. Co se studentovi nabízí jako současné umění, je fakticky umění předchozí generace. V ideálním případě by student měl risknout „příští umění“.

Grafika 2

Ukázky ateliéru