Od akademického roku 2026/2027 vede ateliér Malba 1 irský umělec Pádraig Timoney, jeho asistentem je Tomáš Absolon. Ateliér nově sídlí v Šalounově ateliéru na Vinohradech. Široký záběr ateliéru spočívá v neustálém zkoumání podmínek pro malbu v jakémkoli aktuálním kontextu a v tom, jak se malba nějakým způsobem vynořuje jako historická větev tvorby s odlišným současným zabarvením.
Lidé
Malba je jazyk. Jak se ji naučíme? Stejně jako děti, které se učí mluvit – vlastní dobrovolnou napodobovací činností. S odhodláním a touhou přispívat, rozumět a komunikovat a být součástí rozhovoru. Rozluštit, co říkají ostatní umělci. A všichni se učíme mluvit tímto jazykem s našimi různými místními přízvuky – a přitom objevujeme radost z učení.
Široký záběr ateliéru spočívá v neustálém zkoumání podmínek pro malbu v jakémkoli aktuálním kontextu a v tom, jak se malba nějakým způsobem vynořuje jako historická větev tvorby s odlišným současným zabarvením, s celou tou složitou „duchovní mentalitou“ a vytrvalostí, s níž se dnes obrací k obecné oblasti lidské tvůrčí produkce, jejíž ztělesněním i hnacím motorem kdysi bývala. Zpochybňujeme přípustnost rozmanitých přístupů v rámci konkrétní disciplíny, ptáme se, co je v rámci „malby“ stále přijatelné, a to zejména v kontextu uměleckého světa, který se stává stále konzervativnějším, zatímco předstírá, že je odvážný, kontroverzní nebo otevřený.
Jak by výsledky experimentů s materiálem ovlivnily naši volbu použití, jak by to ovlivnilo zamýšlený výsledek? Kdybychom v důsledku našeho výzkumu zjistili, že se s barvou/fotografií/médii děje něco podivného, mohli bychom tuto vlastnost využít k zachycení tématu, záměru nebo dokonce prázdného plátna, které jsme dříve považovali za nepřístupné? Uvědomujeme si, že jsme ve spolupachatelství s materiálem, technikou a odhodláním. Můžeme začít uvažovat o tom, že máme kontrolu nad tím, co děláme, a na tomto základě pak zapomenout, uvolnit se nebo si uvědomit, že kontrola a záměr nejsou vždy spojenci?
Odkud pocházejí naše představy o tématu… jak jsou obrazy, které vidíme všude ve světě, konstruovány tak, aby na nás působily, přitahovaly nás nebo nás informovaly… můžeme je dekonstruovat, abychom získali sadu vizuálních nástrojů k sestavení vlastních, srozumitelných uměleckých děl? Může se náš přínos nakonec stát kritickým osvobozením od těchto zprostředkovaných obrazů, kdy tvrdíme, že naše práce je mnohem více než pouhá reklama na naši vlastní existenci?
Cílem kurzu je pomoci studentům vypořádat se s utvářením jejich rozvíjejících se identit, a to jak jako tvůrců, tak jako osob, a připravit je na proměnlivost a disciplínu potřebnou k tomu, aby se stali aktivními a především pro sebe samé úspěšnými umělci – s komplexním pohledem na současnou situaci v umělecké tvorbě, na nebezpečí, příležitosti a odhodlání potřebné k tomu, aby mohli prostě koexistovat na veřejnosti.
Výuka ve ateliéru probíhá v anglickém jazyce. Kromě pokračování v individuální práci ve studiu pořádáme pravidelné střídající se semináře v přístupném výstavním prostoru, kde si studenti vybírají a instalují svá díla a následně o nich pravidelně diskutují se svými spolužáky a dalšími pedagogy. Probíhají zde konzultace mezi studenty ohledně toho, jak postupovat dál, v čem pokračovat a jaké oblasti a období studia si vyznačit jako důležité. Uvědomujeme si možnosti i limity našeho působení – ať už na individuální, skupinové či třídní úrovni – a snažíme se porozumět a rozvíjet své schopnosti, a to jak po technické a intelektuální stránce, tak s ohledem na sociální, politické a psychologické faktory ovlivňující bytí a pohodu.
Pořádáme pravidelná, nepovinná setkání, na která studenti dobrovolně přinášejí obrázky, texty, videozáznamy a zvukové nahrávky děl jiných umělců a/nebo z oblastí kultury, o které se zvláště zajímají. Tyto artefakty budou představeny skupině a budou předmětem diskuse. To je přínosné pro všechny – pro studenta, který si vybere, přinese a představí to, co považuje za zajímavé, i pro jeho spolužáky, kteří spontánně reagují na něco, co možná dosud neznali. Základem diskuse je otázka: „Na co se zde díváme?“, živá úvaha a reakce na ni.
Třída bude do ateliéru a do školy zvát širokou škálu hostů. Návrhy na takové pozvánky budou rovněž vyžádány od studentů. Formálně se naši hosté zapojí do výuky prostřednictvím dialogu – iniciovaných workshopů, seminářů, kritických setkání a individuálních konzultací. Budou rovněž pozváni k přednáškám otevřeným pro celou školu – zatímco někteří z nich budou malíři, jiní budou tvůrci z nejrůznějších kreativních oborů. Budou zváni na základě relevance svých zkušeností, aktivit v nejrůznějších oblastech uměleckého světa a z různých geografických lokalit. Předpokládáme, že tato setkání budou neocenitelnými a podnětnými příležitostmi pro vzájemnou výměnu mezi hosty a studenty.
Vítáme návrhy na studentské přihlášky do kurzu, výměnné pobyty s jinými ateliéry, účast v programu Erasmus a oblasti výzkumu, ať už obecné, nebo specifické podle požadavků studentů. Tuto činnost rozšiřujeme o diskusi o dílech a myšlenkách mimo Akademii v rámci studentsky organizovaných, dohodnutých a/nebo navržených pracovních výjezdů, návštěv měst, muzeí, galerií a ateliérů, jakož i výzkumných či seznamovacích návštěv akademií a univerzit jiných oborů v okolí a místních, renomovaných podniků zabývajících se materiály a výrobou.
