Ateliér se nezaměřuje pouze na umělecká média, ale na umělecké metody. Tento přístup klade důraz na aktivní učení, výzkumnou praxi a schopnost vyhledání spolupráce, které vedou ke kritickému kulturnímu zapojení do společenských diskuzí a promýšlení role umění. Program staví na představě výuky jako dynamického procesu, v němž se prolínají teorie, praxe a kritická reflexe. Studující ateliéru pracují napříč uměleckými médii, akademickými disciplínami a sociálními tématy.
Lidé
Pedagogická koncepce vychází z přesvědčení, že vzdělávání v oblasti umění nemůže být pouhým předáváním faktických znalostí, ale musí vést k formování schopnosti vnímat, interpretovat a zpochybňovat vizuální i společenské kódy. Pojetí výuky se opírá o aktivní roli studentstva, které je vedeno k experimentování, ale i k reinterpretaci tradice.
Důraz je kladen na otevřenost různým metodám – od historických analýz a kritického čtení obrazů přes tradiční média až po současné formy intermediální tvorby. Smyslem je vytvářet prostředí, kde je dialog mezi učitelem a studentem zároveň prostorem kolektivního myšlení, sdílení i pochybností. Výuka se stává laboratoří pro hledání nových forem vizuálního jazyka, stejně jako pro kritickou reflexi samotných podmínek, za nichž dnes umění vzniká a působí.
Konzultace pro uchazeče do bakalářského studia jsou možné během Dne otevřených dveří 23. 10. 2026 a ve dnech 26. 10. a 9. 11. 2026 od 10:00 do 14:00 v prostorách atria nebo kabinetu Grafiky 2 na adrese Výstaviště 188, 170 00 Praha.
V bakalářském studiu se studující seznámí se základními formálními a obsahovými složkami umělecké práce. Důležité je porozumění roli, jakou umění hraje v současné společnosti, jaké jsou jeho možnosti a jeho limity. Studentstvu se také ve vzájemných diskuzích během a studia otevřou nejen nové otázky po funkci umění, ale také umožní korigovat očekávání a popřípadě přehnané představy o světě umění.
Během magisterského studia si studující ověřuje jak ohledávat široké pole diskurzů, ze kterých pak může vyrůst tvůrčí práce a nové umělecké artikulace naší současnosti. Bez možnosti testování a modelování se žádné umění neobejde, otevíráme možnosti ateliérové práce směrem k procesuálním otázkám, experimentování, ověřování, ale i radikálním pokusům o umělecké interpretace. Necháváme také prostor pro určitá selhání a jejich nápravu, akademické prostředí k tomu samo o sobě vybízí.
Doktorské studium je ideální pro provádění uměleckého výzkumu, poskytuje dostatek času a prostředků k hluboké společenské, kulturní a osobní reflexi. Takovou praxi považujeme v současnosti za způsob, jak na nové skutečnosti reagovat a nově artikulovat umělecké pozice tváří tvář novým společenským a politickým výzvám.
